Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Falling Stars

4. 7. 2008

 "Tak kde zase vězí..." Kai se znuděně podíval na hodiny na sloupu, o který se opíral. Bylo 7:30 a kdyby Tyson právě teď dorazil, měl by už půl hodiny zpoždění. Něco takového se od něj ovšem dalo čekat.
Zpoza rohu se ozval tlumený dupot a Kai zpozorněl. Žeby? Byl to však jen osamělý chodec pospíchající do práce. Kai si povzdechl. Proč jen se nechal k něčemu takovému přemluvit....
Čekání na Tysona už ho dávno přestalo iritovat. Za ta léta už si zvykl a teď se pomalu začínal nudit. Aby přestal počítat vteřinové odklapávání hodinových ručiček nad sebou, sáhl do kapsy, vytáhl z ní svůj beyblade, roztočil ho a honil ho po okraji obrubníku sem a tam.
Trvalo několik minut - přesněji řečeno hodinu - než se k Dranserovi připojil další kotouč. Chvíli se přetlačovaly o místo na chodníku, ale nakonec Dranser vytlačil vetřelce do silnice.
Tyson se zakymácel, ztratil rovnováhu a spadl ze zídky, po které se potichu přikradl.
"Ahoj, Kaii..." Tyson nasadil úsměv od ucha k uchu, vstal a došel si pro svůj blade. "Promiň, že jdu pozdě. Budík mi nezvonil a..."
"Ušetři mě podrobností!" skočil mu Kai do řeči a uklidil Dransera zpět do kapsy.
"Dobře, dobře.... Co budeme dělat?"
"Tys odpověděl na inzerát, tak bys měl mít něco vymyšlenýho..."
"No mohli bysme třeba zajít se podívat do města, co je novýho.... Nebo k řece.... Nebo jen tak trénovat.... Nebo bysme se mohli někde najíst, protože mám strašnej hlad..... Hej, Kaii! Počkej na mě!"
Kai se otočil a s rukama v kapsách odcházel na autobus do centra. Když ho Tyson konečně dostihl, opíral se o ceduli s jízdním řádem. Tyson se posadil na lavičku a čekal. Oba čekali.
"Jdeme pěšky!" zavelel Kai, když se dlouho nic nedělo, odlepil se od cedule a chtěl odejít.
Tyson ho však na poslední chvíli chytil za (no ten bílej kus hadru, co má Kai kolem krku). "Koukni, už to jede!"
Na zastávku se právě dokodrcal přeplněný autobus. Nikdo nevystoupil. Buď proto, že nechtěl, a nebo prostě nemohl. Tyson rychle skočil dovnitř a Kai nepříliš ochotně nastoupil za ním.
V přeplněném autobuse bylo k padnutí a oba kluci si oddechli, když mohli o dvě tři zastávky dál vyjít na čerstvý vzduch.
"A kam teď?" zajímal se Tyson.
Kai jen kývl hlavou směrem k ne zrovna drahé čínské restauraci.

"Máte vybráno?" zeptala se mladá číšnice.
"Jistě. Dáme si tohle a tohle a..." Tyson postupně ukázal na několik věcí z denní nabídky a zřejmě by ještě pokračoval, kdyby mu Kai nevytrhl jídelní lístek z ruky. 
"Přineste nám koláčky s věštbou a něco k pití..."
"No jo.... Já zapoměl, že milostpán Kai je švorc...." Tyson dělal uraženého.
Číšnice rychle odbruslila pryč. Za pár minut se ale zase přiřítila a postavila před ně talíř se dvěma kousky pečiva a dvě lahve s banánovým džusem.
"Ty to nebudeš?" zeptal se Tyson, když Kaiova půlka 'snídaně' zůstávala nedotčená, zatímco on měl tu svou dávno v sobě. 
"Víš, že sladký nejim..." prohlásil Kai nezúčastněně a dál upíral pohled z okna na prázdnou výlohu protější budovy, kterou pravděpodobně považoval za velice zajímavou.

Po několika hodinách, z nichž Tyson polovinu strávil otravováním Kaiova života a Kai na oplátku přemýšlel o jeho vraždě, se oba vydali na cestu z města. Tyson totiž někde vyštrachal, že v noci mají padat hvězdy, a moc moc si přál pozorovat je právě s Kaiem.
Do západu slunce zbývaly ještě asi dvě hodiny, když Tysona napadlo, zda se jeho společník nenudí.
Kai ležel pod stromem, ruce složené pod hlavou, v puse stéblo trávy, a užíval si pro dnešek velmi vzácné chvíle klidu. Najednou na něj padl něčí stín, a tak podrážděně pootevřel jedno oko.
"Nechceš ještě trochu potrénovat, než se setmí?" Tyson se zubil od ucha k uchu. "Slibuju, že tentokrát do toho s Drakem dáme opravdu všechno..."
Kai vytáhl z kapsy Dransera a chvíli na něj zamyšleně koukal. Pak vstal a postavil se proti Tysonovi. Za několik vteřin již oba kotouče do sebe zuřivě narážely a zvedaly oblaka prachu vysoko do vzduchu. Na obloze se míhaly červené a modré záblesky, jak Drak a Dranser spolu vedli urputnou bitvu...

Poslední rána, poslední náraz kotouče na kotouč. Když zápas skončil a zvířený prach se znovu usadil, zela v zemi obrovská díra. Kai i Tyson leželi na jejím dně. Většina z jejich původního šatstva byla rozervána na několik kusů, takže při každém pohybu z nich něco spadlo, a jejich bladey ležely rozpůlené opodál - duchům se naštěstí nic nestalo.
"Pořád jsem lepší než ty..." oddechoval Kai.
"Ani ve snu..." Tyson se ušklíbl a rádoby nenápadně se přisunul blíž ke Kaiovi. 
Ten před ním neutekl. Naopak. Natáhl k Tysonovi svalnatou paži a přitáhl si ho ještě blíž k sobě, takže se teď jejich nahá těla dotýkala.
Za pár minut se setmělo a z nebe začaly padat hvězdy....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

80)

(Teressa, 8. 7. 2008 11:12)

jeeeeeee to bolo fakt pekne....kai-to je moj milasek!! dufam ze coskoro znovu cosi napises na toto anime...co takto yaoi na par KaiXRei??

Re: ...

(Wolfi, 7. 7. 2008 7:30)

OMHJ...
Děkuji ^.^
Já mám taky Kaie ráda @
Konec si bohužel budeš muset domyslet ;-)

...

(Ayasumi, 4. 7. 2008 14:43)

takhle to zakončit... teďnevím, jak o pokračuje dál... což znamená, že sem musíš co nejdříve dodat nějaký ten díl!!!
Kai-můj oblíbenec!! Moooc se tito povedlo, jen tak dál