Bond between master and his puppet
"Na opravu stačí jen tvoje krev. Tebe už k tomu nepotřebuju..."
"Budu tu dávat pozor, abys s ní nic neprovedl!" zavrčel a posadil se ke stěně. Silný bič mu vypadl ze znecitlivělé ruky.
Rytíř Berana se tedy pustil do práce pod bedlivým dohledem zastupujícího soudce.
*****
Světlovlasý soudce podsvětí držel v ruce obálku s pečetí Sanctuary a bubnoval prsty do stolu.
"Můžeš toho nechat, Minosi?!" okřikl ho jeho tmavovlasý kolega. "Začíná mě to iritovat!"
Minos vstal a začal přecházet po místnosti sem a tam.
"Tady se nadá pracovat..." oznámil Aeacos, sbalil si svoje věci a práskl za sebou dveřma.
Minos si ho nevšímal. Měl vlastních starostí plnou hlavu. Nedávno se mu na několik hodin ztratila zbroj a on už věděl, kde byla. V Sanctuary! A odnesl ji tam Rune!
Vyběhl ze dveří - soudcovský hábit z něj spadl - a očima hledal někoho, na kom si vybije vztek, než půjde za Runem.
*****
Svíčka na jeho stole zaprskala a zhasla. Rune Balrog se náhle ocitl v naprosté tmě. Tak se začetl do knihy, kterou náhodou našel, že přestal vnímat běh času. Vstal a šel pro nový voskový váleček. V místnosti však nebylo vidět ani na krok. Opatrně našlapoval a hmatal podél zdi, než narazil na prosklenou vytrýnku se svíčkami. Jednu zapálil a vrátil se zpět ke stolu. Opět se začetl a nevnímal svět okolo.
"Co tu děláš?" ozval se za ním chladný hlas.
Rune leknutím nadskočil a málem spadl ze židle. Chtěl knihu schovat pod stůl, ale jeho pán byl rychlejší a vytrhl mu ji z ruky.
"Zajímavé..." prohlásil po chvíli listování. "Tak tohle dělá muj poskok po nocích a místo práce..."
"Promiňte, pane Minosi," řekl Rune a chystal se k odchodu. Silný stisk na rameni ho však přinutil si znova sednout.
"Zůstaň!" zavelel Minos nekomromisně. Jeho kosmos nebyl úplně agresivní, ale když se setkal s Runovým, místností se rozletěly jiskry.
Rune zabořil pohled kamsi do země. Připadal si poněkud provinile. Vždy byl svému pánovi věrný, zbožňoval ho a nikdy neudělal nic, čím by se ho nějak dotkl. Teď to však vypadalo, že je na něj Minos kvůli něčemu naštvaný, a to velmi.
Světlovlasý soudce se ušklíbl, když si uvědomil, jakou moc má nad svým oblíbeným pomocníkem. A to ani nemusel používat 'Cosmic Marionettion'. Prstem mu přejel po lícních kostech a mírným tlakem pod bradou donutil Runa zvednout hlavu. Jeho subordinance na něj hleděl s posvátnou hrůzou v očích.
Jediným prudkým škubnutím strhl z Runa soudcovský hábit. Jedna přesná rána do hrudi stačila, aby se černá zbroj pod ním rozletěla na milion kousků. V tu chvíli si Minos všiml čerstvě zhojené rány na Runově zápěstí a věnoval svému služebníkovi z části tázavý, z části vyčítavý pohled.
Runa píchlo u srdce. Že by jeho služby Minos-sama už nepotřeboval? Beze zbroje si připadal před svým pánem nahý a bezmocný. On už však o něj nejevil zájem. Otočil se a beze slova odcházel.
Zmatený Rune opět zasedl za stůl, hlavu položenou na složených pažích. Nevěděl, co si o tom všem myslet.
Náhle ho jeho tělo přestalo poslouchat. Dělalo si, co chtělo, a on se tomu nebránil. Poslušně šel tam, kam ho neviditělné nitky táhly, a po chvíli se ocitl v pokoji svého pána.
"Stačilo říct, pane. Já bych příšel..."
"Já vím." Minos se posadil na postel, nepatrně zahýbal dvěma prsty a jeho loutka se k němu přidala.
"Tohle není nutné..." bránil se Rune.
Minosovi zacukaly koutky v mírném náznaku úsměvu. Věděl, že se jeho věrný služebník ani nepokusí utéct, ale připadalo mu to takhle zábavnější. Přitiskl Runa na postel a kolenama mu pevně stiskl boky, kdyby se přeci jen rozhodl ho opustit.
"To bolí..." sykl Rune a snažil se vykroutit.
"Tak sebou tak nemlať!" Minos si chvíli pohrával s Runovými dlouhými stříbřitými vlasy. Pak chytil jeden pramen, přitáhl si Runa co nejblíže k sobě a zkusil, jak chutnají jeho rty.
*****
Kdyby v Podsvětí svítilo slunce, Rune by ho právě viděl vycházet. Všechno ho bolelo a oči ho nesmírně pálily. Celou noc totiž nespal. Co kdyby se ve spánku nepatřičně pohnul a vzbudil tak pana Minose, který ho neustále pevně objímal. To nemohl dopustit. Oheň v očích už se však nedal vydržet a na okamžik je zavřel.
Když se v poledne probudil, ležel na posteli sám. Po jeho pánovi nikde ani stopy. Jen několik rudých flíčků, které mu svítily na bledé kůži a na které zíral v zrcadle.
Najednou pocítil známý kosmos a otočil se.
"Pane?"
Nikdo neodpovídal. Rune si tedy omotal ručník s vyobrazeným griffonem okolo pasu a vyšel z koupelny. Možná, že si jeho pán jen odskočil něco zařídit a už se vrátil...
Strašně se lekl, když uviděl Minose zhrouceného na posteli. Byl však vpořádku, i když kosmos z jeho těla téměř vyprchal. Zato byl silně cítit ze složené Balrogovi zbroje v rohu místnosti - neznámý černý kov se jen leskl a po včerejším rozbití nebylo ani památky.
"Arigato, Minos-sama," pronesl Rune oddaně a políbil pevně ovázané zápěstí svého pána.
Komentáře
Přehled komentářů
vespa: zkouknutí jen doporučuju:-)
...
(vesspa, 25. 6. 2010 15:21)Hezky napsané. Jen jsem neviděla to anime a tak jsem byla na začátku povídky trochu zmatená. Asi to anime zkouknu. Tvoje povídky mě k domu donutily :-)
Neznámé osobě v černém plášti
(Ikki, 19. 6. 2010 16:22)Promiň, ale všechny vtělení nii-chan (i do něj) se nepočítaj, ale díky za snahu XD
...
(neznámá osoba v černém plášti, 18. 6. 2010 19:55)Moc pěkná povídkka. Mobrázky se tam úplně výstižně hodí:-))A taky člověka( i boha) vtáhne do děje, kam se hrabou jiní:-))
...
(Alone (ona neznámá osoba v plášti), 29. 6. 2010 12:51)