Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krvavé tesáky VI

7. 11. 2008
"Hotel Rajská zahrada?" Hans se zastavil před poměrně vysokou budovou, celou natřenou na červeno a s velikým nápisem 'Jardin de Paradise'.
"Já nevim, Hansi... Ty už jsi v něčem takovým spal?" zeptal se Jurij nejistě.
Hans se na něj otočil a zašklebil se. "Jistě, že.... Ne, Bruder-Herz. Ale všechno, co má v názvu hotel, slouží k přespáááání," zazíval a vykročil po schodech ke dveřím. Jakmile vzal za kovově lesklou kliku, dveře se s lehkým cinknutím zvonečku otevřely. Hans vešel do prostorné místnosti a Jurij ho se smíšenými pocity následoval.
Jak postupovali halou a jejich nohy se téměř ztrácely ve vysokém chlupatém koberci, z velké růžové sedačky je pozorně sledovala pětice značně vyvinutých dívek. Jurijovu i Hansovu pozornost však upoutala statná Paní Madam sedící za stolem na konci místnosti.
"Vítejte!" vyhrkla na ně s úsměvem.
Jurij jí úsměv nesměle oplatil. Nevzbuzovala v něm zrovna nejpříjemnější pocity a bez svého oblíbeného řetězu se cítil tak nějak bezmocný.
Hans se naproti tomu choval naprosto přirozeně. Opřel se o desku stolu, upřel na buldočí tlamu, jak tuhle ženštinu podle svého nejlepšího úsudku nazval, rudé oči s dlouhými dívčími řasami a několikrát zamrkal. "Mohli bychom tu dostat pokoj, liebe schöne Frau?" otázal se.
Žena za stolem se silně začervenala. "A nechtěli byste raději dva? Tedy... Myslíte, že Vám oběma bude stačit jen jedna dívka?"
Hans se zastavil v půli kroku pryč a na krátký okamžik se zamyslel. "Máš hlad, Bruder-Herz?"
Jurij zatřepal hlavou.
"Já taky ne." Hans popadl napůl spícího Jurije a táhl ho do nejbližších otevřených dveří.
 
"Marie! Máš práci na 107."
"Teď hned, Madam?"
No spíš až tak za hodinu dvě. Ti dva vypadali, že to zabalí už tady na chodbě. Hlavně ten menší, roztomilejší..."
 
Hans se natáhl na postel tak dokonale, že tam na nikoho dalšího nezbylo místo. Jurij na něj chvíli shlížel, pak do něj strčil a shodil ho na zem. Sám si potom lehl, ale druhého upíra k sobě už nepustil.
"No tak, Bruder-Herz," škemral Hans. "Pusť mě na kousek..."
"Ne!"
Jurij už usínal, když do něj někdo začal píchat prstem.
"Spíš, Bruder-Herz?"
"Teď už ne!" zavrčel Jurij podrážděně.
"To je dobře." Hans se ušklíbl. "Je mi zima, Bruder-Herz. Můžu k tobě?"
"To's uhád'!"
"Díky."
"To nebyl souhlas!!!!"
Hans se však už soukal k Jurijovi pod deku. Chvíli se prali o místo na posteli, což se samozřejmě neobešlo bez pořádných kousanců, škrábanců a podlitin, až nakonec oba skončili na podlaze. Jurij ležel na zádech, ruce přišpendlené k zemi. Hans seděl na něm, ve velmi podivném úsměvu na něj cenil špičáky a oči mu svítily.
"Vypadá to, že jsem vyhrál, Bruder-Herz. A teď si vezmu výhru." Sklonil se k Jurijovi a hladově ho políbil. Tomu se to ale zrovna nelíbilo a vší silou Hanse kousl do rtů.
Hans se na Jurijovi opět posadil. Byl ještě rozpálenější než předtím. "Takže ty se chceš prát?!" ušklíbl se, hřbetem ruky si setřel pramínek krve stékající mu po bradě, vstal a utrhl si kus košile, který nacpal Jurijovi do pusy. Pak vytáhl Jurije na nohy, aby s ním vzápětí mrštil na postel, kde mu šňůrou od závěsů přivázal ruce k jejímu okraji.
Jurij se snažil vyprostit a škubal sebou, dokud se mu provizorní pouta nezačala zařezávat do kůže.
Pohled na čerstvou krev Hanse ještě více rozdráždil. Jediným trhnutím zbavil druhého upíra toho, co dřív bylo rolákem a vestou, sedl si na postel a svou pozornost pro změnu zaměřil na Jurijův rozkrok. Zuby rozepnul zip, osvobodil poklad ukrývající se uvnitř kalhot a chvíli si s ním pohrával.
Jurij se neustále kousal do rtu. Nehodlal totiž tomuhle sadistickému omylu přírody ani náznakem dát najevo, že by se mu líbilo, co s ním provádí. Nakonec to ale nevydržel a vydal ze sebe slastné vzdychnutí.
Hans se nad tím jen ušklíbl. Měl v plánu svého společníka a přítele i nadále tyranizovat, ale najednou se ozvalo zaklepání a dveře do pokoje se otevřely.
Marie stála jako přimražená a vyjeveně sledovala dva rozvášněné kluky před sebou.
"Ha... Jídlo!" Hans vyskočil, nechal Jurije Jurijem, vtáhl vysokou brunetu dovnitř a zabouchl dveře. "Snídaně až do postele.... To si nechám líbit." mnul si ruce a nenápadně se přesunul vyděšené Marii za záda.
Jurij podrážděně zavrčel, když Hansova ruka přejela po dívčině obrovské hrudi a jeho dlouhé špičáky se zabodly do měkké kůže na jejím krku.
"Copak, Bruder-Herz? Snad nežárlíš?"
Jurij opět jen zavrčel a zaškubal pouty.
"Nebo máš hlad?" Hansovi svítili oči spokojeností, když Mariino bezvládné tělo odhodil na podlahu a pomalu přešel k posteli, kde byl přivázaný Jurij. Hans se posadil vedle něj, prstem mu uvolnil roubík a zazubil se. "Ale nebudeš kousat, Bruder-Herz!" přikázal.
"Já nemám hlad.." Jurij napůl vrčel a napůl kňučel.
Hans koutkem oka zabloudil po Jurijově polonahém těle o něco níž, než je pas. "Uaaaaa..... Sorry, Bruder-Herz, ale mně už se ne-nechce," zívl, natáhl se a téměř okamžitě hlasitě chrápal.
"Hej! Koukej vstát a dodělat, co jsi začal!" zaječel Jurij, že ho v tu chvíli musel slyšet celý dům. "Nebo tě kousnu!" vyhrožoval. Když se však Hans ani nepohnul, natáhl krk a kousl ho do ucha. 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

^_^

(Glorilian (http://glorilian.sblog.cz), 1. 4. 2009 17:47)

Hh... vtipné. Mám dojem že Hans je - prostě pako. A Jurij na tom není o moc lépe xD.

Dobrá povídka.

pokráááčko

(mekachimeka, 8. 11. 2008 22:41)

*stále si opakuje stále tú istú vetu dookola*
Perfektné, úžasné, UPÍRSKÉ, vtipné :D
Plosííím pokráááčko