Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Because of You VII

13. 1. 2011

Zlatý rytíř utíkal podsvětní pustinou. Před malou chvílí ucítil, jak se ho zbroj Blíženců snaží opustit, protože ji ostatní volají k sobě. Musí si pospíšit za nimi. Za ním... Cestu mu však zastoupil Wyvern Rhadamanthys. Čas ubíhal. Zářící kov rezonoval jasným světlem. Nestihne to. Musí se tu ještě zdržet a vyřídit jednoho ze Spectres. Sil má ještě dost. Přijal tedy soudcovu výzvu k souboji. Ale předtím...
Kanon hleděl vzhůru k obloze a pozoroval svou mizející zbroj. Nechal ji odejít, její místo je momentálně jinde. Přišel čas vrátit zbroj bratrovi.
"Sbohem", řekl nahlas a věděl, že to není konečné rozloučení. Již zanedlouho se opět shledá se svojí druhou polovinou...
"Blázne! Proč jsi to udělal? To chceš bojovat beze zbroje?" zaslechl Wyverna. Stál na místě a klidným hlasem odpověděl.
"Na to, abych tě porazil, nepotřebuju zbroj Blíženců."
Rhadamantysovi se zlověstně zablesklo v očích a připravil se k útoku.
Jen pojď, ať to co nejrychleji skončíme, pomyslel si Kanon. Saga na mě čeká...

Saga stál uprostřed oslňující záře po boku zbylých zlatých rytířů, opět přiveden k životu Atheninou mocí. Povolala je zpět, aby přinesli oběť, díky které bude pán podsvětí poražen. Všichni ostatní se vítali s přeživšími, aby se s nimi o pár minut později museli opět rozloučit. Jeho mysl však byla někde jinde. Kanon právě sváděl svoji poslední bitvu. Sám, bez zlaté zbroje Blíženců, čelil nepříteli. Zhroutil se k zemi, zasažen silným útokem. Saga nyní cítil bolest svého dvojčete a podvědomě mu vyslal na pomoc část svého kosmosu, aby bratrovi dodal sílu postavit se zpět na nohy, a sevřít Rhadamanthyse do smrtícího objetí.
 "Nezemřu sám!" zněla mu v hlavě Kanonova slova, jako kdyby stál přímo vedle něj. Všechno naráz zčernalo s mohutným výkřikem:
"Galaxian Explosion!"
Bylo po všem. Oba Blíženci dospěli na konec své cesty a konečně nalezli klid. Prázdnota v jejich srdcích zmizela, když se jejich poloviční duše spojily a oni byli zas jeden, tak jako kdysi dávno. Nyní tu stojí jako celistvá lidská bytost a mají před sebou ještě poslední krátký úkol. Dlouho byli životem a jeho nástrahami rozděleni, aby odteď mohli být již navěky spolu,jedno tělo a jedna duše.
Dvojčata jsou nejšťastnějšími lidmi na světě. Nikdy nejsou sami. Vždy tu bude jeden pro druhého. Všechno dělají spolu. Teď už je nic nerozdělí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář